Obsah

 

Cesta sebepoznání

Jóga

Mezi světy

Pokušení

Opuštěnost

Houpačky

Čas     

Samota    

Prožívání života

Štěstí   

Zkušenosti    

Mimo sebe  

Slzy oddanosti

Touha duše

 

Cesta sebepoznání

 

     Jako když vyrážím na předlouhou pouť. Na počátku nevím, kdo jsem a ani kam jdu. Neorientuji se a nemám zdatnost na tak dlouhé putování. Ale jdu a sbírám zkušenosti. Zpočátku je to těžké, padám a zase vstávám. Ale kondice se pomalu zlepšuje, už se tak neztrácím a nebelhám. Vidím stále zřetelněji, svět kolem mne se stává více osvětlen, tak jako se prosvětluje mé nitro. Jde se mi lépe a je mi lépe.

     Někdy učiním chybné rozhodnutí, někdy trochu sejdu z cesty. Ale uvědomím si to. A prohrát a uvědomit si to, znamená vyhrát.

 

     Ta Cesta je nádherná. Není lehká, protože není bez překážek. Přeci je radostná, ačkoli není každý krok příjemný a někdy i bolí. Ale to jen tehdy, když překračuji sama sebe, když zápasím se svými démony. Cesta Ctnosti není těžká, to jen člověk je příliš slabý na to, aby přemohl sám sebe.

 

     Někdy ztrácím víru a zase ji nacházím, někdy se cítím silná, jindy bezmocná a opuštěná… Ve skutečnosti však ten, který si zvolil tuto Cestu za svou, jde a je šťastný, protože s ním jde Bůh. Pána se držím za ruku a tak se nemohu ztratit. Kdekoliv jsem, je On též. I když si stýskám, i když se štěstím zalykám, Pán je tu stále nezměněn. 

 

     Jít stále cestou, kterou jsem si zvolila. Jít stále kupředu tou úzkou cestičkou vedoucí vzhůru, plnou překážek, zkoušek a dobrodružství. Směřovat právě tam, odkud většina lidí utíká. To je pravá Cesta. Cesta hodná hrdiny.     

     A kdo skutečně nastoupil na pravou Cestu, sejít z ní nemůže.

 

 

Jóga

 

     Nelze říci: „Nemám čas na jógu.“ Neboť jóga je sám život. Každý okamžik existence má být prosycen Duchem. Člověk má stále směřovat k Božství. A jásat a žasnout jako dítě, které zvídavě zkoumá svět okolo, ale jehož vnitřní zrak je neustále upřen k věčnému Zdroji. Jóga je soustavná a trpělivá práce. Je to ta nejušlechtilejší činnost, jakou lze zde na Zemi vykonávat.

     A tak je třeba žít jógu. Plně. Pít až do dna. Milovat a modlit se, poctivě pracovat, usednout a meditovat. Nořit se do Věčnosti, už Teď, v tento okamžik…

     Nastaly ideální podmínky k seberealizaci. Je nezbytné využít každý okamžik života v tomto světě! Pokud ne, je to mrhání a rouhání se Tomu, jenž vše stvořil.

 

     Božská Moudrosti, skláním se před Tebou s bezmeznou úctou! Skláním se do prachu země, jsem povýšena do Nebes! Ano, poslouchám. Budu bystřejší, budu více pozorovat, vytříbím úsudek, napojím se nektarem Lásky z Tvých úst, můj milovaný Nekonečný…