Náhled knihy 52

Odkud přicházíme, proč žijeme, kam se vracíme

vyšlo 1995

Gisela Weidner

Publikace nabízí pohled na člověka jako vesmírnou individualitu tvořenou jednotou těla, duše a ducha. Upozorňuje na sílu myšlenek, možnosti lidské vůle i význam životních překážek. Popisuje způsob ochrany před negativními vlivy, skutečný význam modlitby a působení Ježíše Krista ve vývoji lidstva.

Vázaná, formát A5, 96 stran.

OBSAH:

 

Můj život na zemi

Můj duchovní život

Kristus jako cesta k Bohu

Trojice duch, duše, tělo a zákon lásky

Pozitivní myšlení v průběhu dne

Kontrola myšlenek

Působení negativních sil

Ochrana před negativními vlivy

Drobné osobní chyby

Lidská vůle

Síla modlitby

 

Velké zapomnění

Pozemský život

Duchovní otupělost

Pozice protivníků světla

Poselství duchovního učitele Emanuela

Cesta k probuzení ducha

Polarita života

Měřítko duchovního pokroku

Kristův příklad v životě člověka

Cesta návratu

 

 

 

UKÁZKA Z TEXTU:

 

Trojice duch, duše, tělo a zákon lásky

 

   Člověk je tvořen trojící duch, duše a tělo, vidí však pouze tělo, které tvoří jejich obal. Ten má nejrůznější formy. Některé lidské tělo je drobné a slabé, jiná těla jsou silná, velká, ale také v mnoha směrech nedokonalá. To vše musí mít nějakou příčinu. Ten, jenž nás stvořil, je Bohem pořádku a dokonalosti. Každá pozemská inkarnace probíhá zcela zákonitě a je odrazem duchovního stupně inkarnované osobnosti. Spolu s vyššími duchovními bytostmi si vyhledává inkarnovaná osobnost vhodnou formu, odpovídající stupni jejího vývoje. Tak vznikají rozdíly v podobě a stavbě lidských těl. Duch ve spojení s duší vytváří svůj hmotný obal, nutný pro pozemský život. Ten odpovídá jeho současné úrovni a poskytuje také odpovídající tělesné i duševní schopnosti. Rozhodnutí bytosti inkarnovat se na Zemi vyplývá z konkrétních příčin, jako například z touhy urychlit svůj duchovní vývoj, prohloubit své duchovní schopnosti či inkarnovat se na základě lásky k lidem, třeba jako učitel, přinášející světlo duchovní pravdy a pomoc v různých pozemských situacích.

Důvodem inkarnace dnešního lidstva je většinou snaha o vlastní duchovní vývoj a poznání, zavazující k předávání získané moudrosti tak, aby se i ostatní mohli duchovně vyvíjet. Tento akt lásky je však v současné době na Zemi zanedbáván, neboť člověk je příliš zaměřen na vnější pomíjivé hodnoty a hmotný zisk. Je zaměřen především na projevy těla a duše i duch zůstávají jeho hmotnému myšlení cizí.

Církve, přesvědčené pouze o své pravdě, nemohou na základě netolerantnosti a dogmatismu otevřít brány pravého poznání. Každý člověk je jedinečnou osobností v celém kosmu a zůstává individualitou i jako duchovní bytost. Každý musí projít mnoha stupni zrání, než dospěje k cíli , než se oprostí od nutnosti znovuzrození a karmických zátěží, spojených znovu a znovu s utrpením a životními těžkostmi. Každý jedinec prochází vývojovými periodami, poznamenanými prací a bojem o vyšší poznání. Ze stavu současného lidstva musíte ujít ještě dlouhou cestu. Mnoho úkolů je před vámi. Pro jejich naplnění je velmi cenný vývoj v hmotném těle, neboť je mnohem rychlejší než vývoj v nadzemských sférách. Minuty života na Zemi jsou jako drahocenné perly. Využívejte je k vašemu prospěchu ve smyslu slov Kristových: „Co učiníte nejmenšímu z mých bratrů, pro mne jste učinili.“ Nechť jsou tato slova hlavním motivem vašeho života. Milujte, milujte i své nepřátele a pomáhejte všem!

Nebe je pro všechny otevřené. Každé náboženství o něm hovoří, ale žádné není schopno jasně a pravdivě porozumět jeho podstatě. Všechna náboženská učení hovoří o jediném nebi, které si člověk během pozemského života vyslouží, nebo je na věky ztratí. To není správné pojetí. Bůh je Láska a nikdo nemůže být na věky zatracen. Mimo tuto Zem existuje mnoho životního prostoru, rájů bez hranic, označovaných jako nebeská sféra. Odtud stoupá duch stále výš, až ke konečnému splynutí se Stvořitelem, z Jehož světla jsme vyšli, Jehož část nosíme v sobě a k Němuž se jednou vrátíme.

Kdo dosáhl jedné ze světelných nebeských sfér, cítí se, v přirovnání s pozemským životem, jako v opravdovém ráji. Nádherná a obšťastňující atmosféra těchto prostor umožňuje každému zařídit svůj život podle vlastního přání, a tak svobodně volit další průběh cesty k dokonalosti. To je přece důvod, abyste se již nyní snažili svým smysluplným životem dosáhnout co nejvyšší světelné sféry. Lidská řeč je chudá, aby byla schopna vyjádřit nádheru našeho pravého domova. Někdo by měl proto rád důkazy již na zemi. To však není možné, ale jednou, až se vrátíte po pozemské pouti domů, tuto skutečnost poznáte.

Základní podmínkou k dosažení popsaných sfér je láska. Láska ke všemu a ke všem, která vás spolehlivě dovede do ráje a do světla Jeho blízkosti. Pomáhejte všude a všem, kteří vaší pomoci potřebují. Ne pro svůj prospěch a zisk, nýbrž ve jménu Jeho lásky. Milujte všechny, kteří nejsou této lásky schopni a bloudí ve tmě. Pomáhejte jim svým příkladem a činy, aby se probudili z tísnivé letargie a smyslů hodnoty, z duchovní slepoty k vnitřnímu vidění. Ne všichni vám porozumějí, protože každý je schopen přijmout jen tolik, kolik mu jeho vývojový stupeň umožňuje. Vzpomeňte si na příklad obětavého působení Krista, jenž putoval a učil lidstvo ve jménu lásky svého nebeského Otce. Všechno, co učil, dokazoval také svým životem. Jeho život byl živým obrazem jeho nauky. Buďte i vy takovým příkladem. Vyžadujete-li něco od ostatních, ukažte, jak to sami děláte!

Láska je nejvyšším přikázáním, podstatou všech zákonitostí, nejvyšší Pravdou, z níž vše vychází a do níž se vše vrací. Jste-li schopni lásky, otevírá se vám nebe. Podmínky dosažení nebe jsou pro každého stejné. Někdo může namítnout, že nejsou stejné. Celý život se plahočím, snažím se kout dobro a milovat, pomáhat a porozumět ostatním, ale co z toho mám? Můj soused nedělá nic, a daří se mu mnohem lépe. Váš soused se pravděpodobně v minulých životech nezatížil tolika nedobrými skutky jako vy. Ty nyní musíte odčinit. Proto začala jeho životní pouť na jiném stupni než vaše. Nedívejte se a neuvažujte, co činí váš soused, ale uvědomujte si to, co děláte vy sami. Přejte mu jeho zdánlivý životní úspěch. Vždyť nevíte, zda jej kdysi nemusel bolestně vykoupit. Zde začíná zákon lásky. Uskutečňujte ho a i vy budete šťastni.

Přemýšlejte a poznáte, jak drahocenný je váš dnešní život pro život příští, neboť ještě velmi dlouho musíte putovat, než naplníte slova Kristova: „Buďte dokonalí, jako váš Otec v nebesích!“ Pak se vám otevřou brány všech nebeských sfér, brány neskonalé, věčné blaženosti. Dobrá vůle, myšlenky a pomoc bližním ve jménu Lásky vám přibližují pomoc Ježíše Krista v každé hodině života.

Poznáte, že jste více, než jen to, co živíte, šatíte a co vám přináší smyslové požitky. Každou nevhodnou myšlenku je nutné rozpustit hned v zárodku. Jinak se rozrůstá a později může přinést násilí zaměřené vůči vám nebo ostatním.

Velký vliv na myšlení člověka a jeho jednání má také strava. Jak již bylo uvedeno, člověk přebírá myšlenky většinou z nadzemských oblastí. Způsob stravování může určitý druh bytostí přitahovat, a nebo odpuzovat.

Člověk musí mít především odvahu přiznat si vlastní chyby a začít proti nim bojovat. Nezůstane sám. Přijdou mu na pomoc mnozí neviditelní přátelé. Vaše myšlenky jsou hlídači u nebeské brány. Musíte se učit rozeznávat rozdíl mezi jejich tvořivou nebo ničivou energií. Bohužel, v dnešní době na zemi působí více ničivých než tvůrčích myšlenek a šťasten je každý, kdo je schopen jejich charakter rozeznat a volit ty správné. Jak již bylo uvedeno, každý člověk přitahuje myšlenky, jejichž kvalita odpovídá kvalitě jeho osobnosti. Můžeme si zde znovu připomenout, že již Ježíš Kristus nabádal své posluchače ke kontrole a změně jejich myšlení tak, aby se přiblížili k Bohu: „On je ve vás a kolem vás, vy však před ním zavíráte brány.“ Všechny vaše myšlenky i skutky vytvářejí tkaninu s nesčetnými vlákny. Každá kvalitní myšlenka je novým zářivým vláknem v rodícím se díle. Každá ušlechtilá, čistá myšlenka vysokých kvalit vás přibližuje k Nejvyššímu. Kdo není schopen kontroly a očisty vlastních myšlenek, ten si sám hromadí překážky na cestě k poznání Pravdy. Na konci pozemského života při návratu do nadzemských sfér se člověk setkává se vším, co vytvořil svými negativními myšlenkami a nedobrými činy. Svou chtivostí po pozemských hodnotách a smyslových požitcích i s přízemními projevy všeho druhu. To vše představuje nesmírnou zátěž pro další duchovní život. Nechť jsou pozitivní myšlenky cílem vašeho snažení.

Dříve nebo později se každý, kdo o tento cíl opravdově usiluje, naučí myslet tak, jak je určeno Božím Stvořením. Takové myšlenky umožňují rozlet duchu do výšin, o jejichž nádheře nemáte ani ponětí. Kdo se brání pozitivním myšlenkám, je jako pták zavřený v kleci. Chtěl by vzlétnout a zpívat ve slunečních výškách, ale nemůže, neboť mu v tom brání klec. Dokáže jen poskakovat ve stále stejném a omezeném prostoru. Postupem času ochabne a ztrácí sílu prorazit stěny těsné klece. Ztrácí tak možnost rozletu ve volném prostoru a bývá tak uvězněn svými nesprávnými myšlenkami i skutky. I když je často chválen svým okolím, jeho duše je v podstatě smutná a touží po volnosti a dálkách nekonečného prostoru a světla. Na rozdíl od ptáka uvězněného v kleci je člověk dobrovolným vězněm. Na základě působení principu Ježíše Krista však může být svým vlastním pánem. Je jenom na něm, jak dlouho hodlá ve vlastním vězení setrvat.

Již první pozitivní myšlenky působí jako sluneční paprsek, procházející až do lidského nitra. Ale jak dlouho to trvá, než je člověk schopen teplo světelného paprsku vycítit a otevřít se na jeho příjem. Nejprve hledá všechny možné omluvy a výmluvy pro své přestupky. Nejsou-li však dostatečně přesvědčivé, najde zcela určitě někoho jiného, kdo je za celou situaci zodpovědný. Nenalézá většinou odvahu a morální sílu odhalit své vlastní nedostatky a s omluvou se k nim sám před sebou přiznat. Znovu hledá východisko v negativních myšlenkách a činech všeho druhu.

Přiznání vlastních chyb je prvním pozitivním krokem na cestě k vědomému životu. V takovém okamžiku se problémy stávají snesitelnějšími a plány do budoucna optimističtějšími. Síla, která nás spoutává nebo láká na nesprávnou cestu vedoucí do ještě větší temnoty, začíná ztrácet na intenzitě. Čím silnější je vaše touha přiznat si pravdu, myslet a jednat pozitivně, tím mocnější je pomoc duchovních bytostí a tím větší se stává i síla vašich duševních schopností. Ale i druhá strana, temná, přichází se svými útoky. Snaží se pozitivní změnu zlikvidovat pomocí strachu, zbabělosti, pochybami, napětím či lží. To jsou zbraně temné síly. Jelikož však stejné přitahuje stejné, je rozhodující vnitřní orientace člověka. On musí sám rozhodnout, na kterou stranu se přikloní. Zda k novým, tvůrčím silám, nebo zpět k tomu, co týralo jeho duši. Zůstaňte proto neochvějně na pozitivní cestě, myslete a jednejte v duchu Božích zákonů. Zůstaňte bdělí! Nedostatečná kontrola, lenost  či nedbalost vůči myšlenkám vede ke ztrátě získané volnosti. Stačí málo a člověk se opět stává zajatcem své vlastní temné klece. Musí znovu bojovat a mnohdy svádět těžší boj, neboť přestupky vůči zákonu přinášejí své negativní následky. Většina lidstva považuje pozitivní myšlení za příliš namáhavou cestu a volí spíše lhostejnost. Zprávy o působení negativních sil odmítají s úsměvem. Jejich duše jsou v zajetí poživačnosti, smyslnosti a tak zvaných nižších pudů. Ty rovněž blokují průchod pozitivních myšlenek a impulzů. Někdy i zbabělost před výsměchem okolí nutí člověka setrvávat v negativním způsobu myšlení a uvažování. Pokud byste si uvědomili nedozírný význam pozitivního myšlení, zároveň byste pochopili nerozumnost všech podobných námitek. Na základě síly myšlenek je člověk schopen stát se skutečným pánem na zemi a především pánem sebe sama. V současném životě je to však naopak. Lidé jsou pouhými otroky přírodních sil a co hůř, otroky temnoty. Pozitivní myšlenkové proudy lidstva jsou schopny poroučet bouřím, vlnám, větru, ovlivňovat svět zvířat, rostlin i běh vlastního života. Celou zemi by měli lidé ve svých rukou, pokud by byli schopni vyvinout pozitivní myšlenkovou energii. Potom by i bolestné okamžiky, za které člověk považuje smrt, dostaly zcela jinou podobu. Na základě kvalitního myšlení by bylo možné úzké spojení s duchovním světem a silami Stvořitele. Tak by byl dosažen mnohem vyšší pokrok v duchovním vývoji každého jednotlivce. A ještě mnohem a mnohem více by bylo možno získat, pokud by lidstvo bylo schopno myslet pozitivně. Jestliže například skupinka lidí vyzařuje stejné pozitivní myšlenky, jejich energie přechází až do kosmických sfér. A odtud se posíleny vracejí v tvůrčí podobě k zemi. Pozitivní myšlenky jsou klíčem k nebeské říši. Rozhodněte se sami, zdali chcete získat tento klíč a otevřít bránu do věčného světla.

Nákupní košík
Nákupní košík je prázdný