Náhled knihy 17

Jóga a strava

vyšlo 2010

M. Mihulová – M. Svoboda

Principy stravování dle učení jógy, vegetariánská strava, bio potraviny, vegetariánské suroviny, zdravotní účinky potravin a koření, desítky receptů vegetariánských jídel.

Brožovaná, formát A5, 240 stran.

Cena: 211Zlevněno z: 248 Kč

OBSAH:

 

JÓGA A STRAVA

Strava a energie

Jogínská strava

Extrémy ve stravování

Vegetariánství

Biopotraviny

PŘEHLED VEGETARIÁNSKÝCH SUROVIN

Ovoce a zelenina

Obiloviny

Luštěniny

Mléčné výrobky

Těstoviny

Ořechy

Semena

Bylinky

Koření

Mořské řasy

Houby

Octy

Oleje

Sůl

Sladidla

ZDRAVOTNÍ ÚČINKY SUROVIN

Ovoce a zelenina

Ostatní potraviny

Koření

NÁPOJE

Bylinné čaje

Ovocné a zeleninové šťávy

RECEPTY

Pomazánky

Polévky

Hlavní jídla

Dezerty

Saláty

 

 

UKÁZKA Z TEXTU:

 

JÓGA A STRAVA

Jóga představuje nejstarší známý systém sebepoznávání a zároveň i jeden z nejdokonalejších systémů pro lidské zdraví. Jako taková nemůže pochopitelně opomíjet ani problematiku stravování.

Z hlediska zachování či znovuobnovení zdraví se zabývá vhodným složením stravy i způsobem jejího přijímání. Z hlediska sebepoznávání vede člověka k poznávání přirozených potřeb vlastního organismu i jejich optimálního zabezpečování. Pozornost věnuje také schopnosti rozpoznávat reakce organismu na přijímanou stravu i vědomé ovlivňování jeho stavu.

Stravovací principy jógy nepředstavují žádné dogma, ale pouze základní obecné zásady, jejichž konkrétní naplnění je individuální záležitostí. Mezi miliardami obyvatel naší planety neexistují dva naprosto stejní jedinci. Proto by ani nebylo rozumné předepisovat všem naprosto stejný způsob stravování. Tento přístup představuje zároveň i určitou formu prevence proti možnému vzniku fanatismu v otázce stravování. Řada lidí totiž v tomto směru upadá k fanatickému lpění na někdy přísných zásadách určitého systému stravování, aniž by si byla schopna v dostatečné míře uvědomit negativní stránky takového počínání. Jóga představuje mimo jiné cestu k osvobození člověka. V přímém rozporu s takovým cílem by pak bylo zotročení systémem, jenž i člověk přijal či vytvořil, v tomto případě systémem stravování. Měli bychom tedy v zájmu našeho zdraví přijmout určitá pravidla stravování a na jejich základě vytvořit i individuální podobu jídelníčku. Jestliže však nastane situace, kdy z určitých důvodů nelze přijaté zásady dodržet, neměli bychom se považovat za „hříšníka“, ani se obávat negativních následků. Zdraví organismus se jistě dokáže vyrovnat s určitými výkyvy ve stravovacích zvyklostech a eliminovat případné méně vhodné potraviny.

Stravování obyvatel dnešního civilizovaného světa nepředstavuje (přes velký výběr potravin, který je k dispozici) mnohdy nejvhodnější systém z hlediska zachování zdraví. Jedná se především o přílišnou konzumaci masa a masných výrobků, o užívání příliš koncentrovaných potravin (s vysokou koncentrací tuků, bílkovin, soli, cukru a tak dále) a potravin průmyslově zpracovávaných. Jídlo se také velmi často stává prostředkem k uspokojování nepřirozených chutí místo zajištění přirozených potřeb organismu. Velkým nešvarem je i způsob přijímání stravy poznamenaný spěchem, nervozitou a negativními emocemi. Přitom i relativně malá změna stravovacích zvyklostí může přinášet pozitivní zdravotní účinky, aniž by bylo později třeba léčit následky zbytečných zlozvyků. Praktikuje-li někdo jógu, většinou dříve či později upraví i způsob stravování. Zásady jógy v této oblasti však mohou využívat i ti, kteří jógu nepraktikují. Ke svému prospěchu v některých případech bývá seznámení s principy stravování dle zásad jógy i prvním krůčkem k přijetí dalších součástí celého systému jógy.

Ať již je cesta k jogínskému stravování jakákoli, měl by si každý potvrdit jeho výhody díky vlastní zkušenosti. (Tato zásada představuje současně důležitý princip i ve všech oblastech jógy). Takovou zkušeností může být nejen pozitivní změna zdravotního stavu, dostatek životní energie, celkový dobrý pocit, ale také příznivé změny v oblasti duševní.

 

 

STRAVA A ENERGIE

Příjem potravy nepředstavuje z hlediska jógy pouze přísun důležitých látek. Významnou roli hraje také složka energetická, a to jak na straně přijímaných potravin, tak na straně energetických aktivit vlastního organismu.   Každá potravina obsahuje i určité množství energie, kterou nelze chápat jako běžně udávanou kalorickou (joulovou) hodnotu. Jedná se o takzvanou pránickou neboli životní energii. Nejvyšší množství obsahuje například syrová zelenina a ovoce, semena rostlin, ořechy, med, celozrnné a naklíčené obiloviny, divoké byliny a tak dále. Tepelné a průmyslové zpracování potravin výrazně snižuje množství obsažené energie. Proto by při skladbě jídelníčku měla být uplatněna dvě hlediska. Jedno zajišťující díky pestrosti obsah všech důležitých látek, a druhé zaměřené na dostatečný příjem životní energie.

Pokud se jedná o energetickou aktivitu organismu, rozlišuje jóga pět základních druhů: prána, samána, vyjána, udána a apána. Projevy těchto energií se uplatňují při různých činnostech a jejich harmonické spolupůsobení zajišťuje optimální stav. Jedná se o aktivity tělesné (například dýchání, přijímání stravy), ale i duševní (reakce na smyslové impulzy, emoční a myšlenkové pochody).

První se uplatňuje energie typu prána (toto označení bývá užíváno i pro obecné označení nerozlišené životní energie). Zajišťuje správný příjem potravy (ale také vzduchu, zrakových a dalších impulzů, informací z vnějšího prostředí a podobně). Samána se podílí na zpracování přijatých látek i dalších impulzů. Vyjána je charakteristická pro kolování zpracovaných látek v organismu nebo třeba přemýšlení nad přijatými a zpracovanými poznatky. Následující energetická aktivita, nazývaná udána, doprovází využití kolujících látek (například k zásobení jednotlivých buněk a tkání) nebo utvoření určitého závěru plynoucího ze skupiny probíraných myšlenek. Apána nakonec představuje aktivitu poslední v daném cyklu, neboť se podílí na vyloučení nepotřebných částí potravy (dále například kysličníku uhličitého ve fázi výdechu), ale také na vyjádření myšlenkových závěrů například ve formě slovního či písemného projevu.

Celý uvedený cyklus probíhá nesčíslněkrát na různých úrovních během celého lidského života. Neznamená to nutnost pozorovat a studovat jednotlivé energetické projevy. Vědomí jejich existence však rozšíří běžný pohled na aktivity lidského organismu a jeho skrytou inteligenci. Uvedené projevy spojené například s procesem přijímání stravy probíhají samovolně a člověk je nemusí žádným způsobem řídit. Měl by se však snažit, aby svým počínáním jejich průběh nenarušoval či neomezoval.

V otázce stravování lze velice významně vědomě ovlivnit především první formu energetické aktivity. Příjem potravy totiž doprovází řada dalších projevů. Člověk by měl jíst především v klidu, soustředěn na přijímané jídlo. Neklid vnitřní ani vnější není při tom žádoucí, podobně jako intenzivní rozhovory, četba, sledování televizních pořadů, práce na počítači a podobně. Svámi Šivananda dává v tomto směru jednoduché doporučení: „Když jím, tak jím.“ Čisté, upravené prostředí pak představuje další impulzy příznivě ovlivňující přijímání potravy. Uvedená problematika se pochopitelně vztahuje také na stravování dětí. Lze konstatovat, že vzhledem k velké citlivosti dětského organismu i duše je ještě významnější než u dospělého člověka. Mezi velké nešvary lze v tomto směru zařadit nucení dětí do jídla, které nemají rády, spěch při jídle nebo dokonce závody, kdo dřív předloženou porci spořádá. Nesmírně škodlivé je jídlo nucené dětem pod pohrůžkou určitého trestu, nebo doprovázené ráznými příkazy rodičů. Všechny tyto projevy ve větší či menší míře negativně ovlivňují proces přijímání potravy a rozhodně nebudou dětskému organismu prospívat.

Velký význam má také dostatečné žvýkání. Při něm je částečně ovlivňována i druhá část energetické aktivity – samána zajišťující zpracování potravy. Dostatečně rozžvýkaná strava usnadňuje tento proces. Navíc doba věnovaná žvýkání vytváří větší možnost vychutnat jemnější chutě a poskytuje prostor pro koncentraci na přijímané jídlo. Hltání nedostatečně rozžvýkané potravy patří dnes k poměrně rozšířeným zlozvykům a zbytečně zatěžuje organismus. André van Lysebeth, belgický učitel jógy, k tomu dodává, že tuhou stravu bychom měli pít (neboli polykat v dostatečně rozmělněné podobě) a tekutiny kousat. Toto „kousání“ známé při ochutnávání vín zabraňuje nežádoucímu překotnému polykání nápojů a umožňuje lépe si uvědomit jejich chuť.

Dostatečné žvýkání je významné také z hlediska příjmu energie. Ta se při rozžvýkání intenzivněji uvolňuje a zároveň je již v oblasti úst efektivně přijímána jemnějšími složkami lidského organismu.

Životní energie představuje také významný aspekt při přípravě stravy. Tato energie dle učení jógy doprovází všechny životní projevy v úrovni tělesné i duševní. Člověk je v tomto smyslu přijímačem i vysílačem energie. Většinou nevědomě, ovlivňuje své okolí, nebo je okolím sám ovlivňován. V tomto smyslu jsou při přípravě jídla důležité nejen čisté ruce a nádobí, ale také stav duše. Proto ten, kdo chce připravit skutečně kvalitní pokrm, by měl dbát na dobré duševní rozpoložení. Připravovat jídlo v klidu a s láskou, bez nervozity a negativních emocí. Lidé s dostatečnou citlivostí se sami snadno přesvědčí, nebo přesvědčili o reálnosti uvedených projevů. Také malé děti často negativně reagují na stravu připravenou matkou, která nebyla právě v dobrém duševním rozpoložení.

 

 

 

RECEPTY

 

POMAZÁNKY

Pomazánka hummus

Sójová pomazánka s droždím

Sójová pomazánka s tvarohem

Sójová pomazánka s letní zeleninou

Pomazánka z tofu

Paštika z hub a potočnice

Ořechová paštika

Dhal – indická paštika

Lilková pomazánka

Mrkvový tvaroh

Tvarohová pomazánka s ředkví

Křenová pomazánka s mrkví a celerem

Bylinkové máslo s mateřídouškou

Plísňový sýr s bylinkami

Sýrové koule s pažitkou

 

POLÉVKY

Polévka z loupaného hrášku s podmáslím

Hrachovo-kroupová polévka

Fazolová polévka

Fazolovo-tykvová polévka

Čočková polévka s houbami

Sedlácká polévka se slunečnicovými semínky

Kořeněná cizrno-rajčatová polévka

Polévka s cizrnou, česnekem a špenátem

Sójová polévka s droždím a kopřivou

Sójové nočky do polévek

Rajská polévka se sójou

Krémová sójová polévka

Houbová polévka

Bylinková polévka s houbami

Nudlový vývar

Ořechové knedlíčky v zeleninovém vývaru

Vývar s květákem

Pastináková polévka se sýrem a kmínem

Polévka z řapíkatého celeru s rajčaty

Rajčatová polévka s mandlemi

Lehká tykvová polévka

Špenátovo-brokolicová polévka

Francouzská cibulová polévka

Zeleninový vývar s jarní cibulkou

Polévka na čínský způsob

Kukuřičná polévka s čerstvou majoránkou

Zeleninová polévka s kukuřično-bramborovými noky

Krémová polévka s cuketami

Chřestová polévka

Polévka z kopřiv

Saská šípková polévka

Mrkvová polévka s koriandrem

Kroupová polévka s mrkví

Jáhlová polévka s mrkví

Jáhlová polévka s houbami

Pórková polévka s ovesnými vločkami

 

HLAVNÍ JÍDLA

Zapékané boby

Sójové placičky

Sójová kaše se špenátem

Květák jako mozeček se sójou

Zeleninový nákyp se sójou

Zapečené sójové boby s houbami

Karbanátky ze sójových bobů

Čočkové karbanátky s mátou

Plněné kapustové listy

Růžičková kapusta s kaštany

Růžičková kapusta po čínsku

Zeleninové karbanátky

Zeleninová nádivka

Zeleninové rizoto

Zeleninový pilaf

Zelenina s ovčím sýrem

Zeleninová směs s artyčoky

Zeleninová směs s rozmarýnem

Zelenina s ořechy kešu

Palačinky se zeleninou

Paprikové lusky plněné sýrem

Zelné závitky s houbami

Gratinovaná brokolice a květák

Květáková zapékaná směs s mandlemi

Zapečený květák se sýrem

Kořeněné brambory s květákem

Sýrový trhanec

Brambory se sýrem a pórkem

Bramborové kuličky

Kořeněná cizrna s dušeným lilkem

Zapékané baklažány

Rajská jablíčka s houbami

Plněné cukety

Chřest se sýrovým pestem

Guláš z fazolí a těstovin

Fazole adzuki ve sladkokyselé omáčce

Mrkvové placičky s naklíčeným obilím

Kukuřičné knedlíčky

HLAVNÍ JÍDLA

Kukuřičné lívanečky

Jáhly s letní zeleninou

Jáhly s pórkem

Jáhlová omeleta

Rýžové knedlíčky se sýrem

Pikantní rýžová pánev

Rýžový pilaf s bylinkami

Banány s rýží

Ječné placky

Ječné lívance se zeleninou

Pikantní pšeničný nákyp

Zelenina s pšenicí

Pohanka s fazolovými klíčky

Masové kuličky bez masa se špagetovou omáčkou

Ravioly plněné ořechovou nádivkou

Těstoviny na neapolský způsob

Makarony s cizrnou a rajčaty

Carbonara se sušenými rajčaty a parmazánem

Těstoviny s rajčaty

Pappardelle s provensálskou omáčkou

Tvarohové placky

Tvarohové knedlíky s ovesnými vločkami

Cibulové košíčky s kozím sýrem

Koláč s pórkem a sýrem

Bochník z brambor a ořechů

Ořechová směs

Špenátový puding

 

DEZERTY

Ovesné palačinky

Ovesné placičky

Závin z ovesných vloček

Dort z ovesných vloček

Puding z ovesných vloček

Buchtičky

Ovoce v těstíčku

Ovocný salát s omáčkou z tahini

Tvaroh s bezinkami

Jogurtový krém s ostružinami

Ovocné rizoto

Malinový dezert s lískovými oříšky

Jablkové flameri z kukuřičné krupice

Tvarohový koláč s čerstvými hruškami

Hrušky s medem a ořechy

Palačinky z celozrnné mouky

Palačinky z pohankové mouky

Tvarohová náplň do palačinek

Koláč z palačinkového těsta s hruškami a slívami

Rybízový koláč se sněhovou čepicí

Mrkvový moučník

Kefírový moučník

Jablkový závin z tvarohového těsta

Jablkový dort

Bublanina s lněným semínkem

Makovec

Šneci s mákem

Jáhlové koláčky s kokosem

Rýžové placičky

Pizza s kokosovou smetanou

Pohankovo-špaldové spirálky s jablečným pyré a oříšky

Skládané müsli

Zázvorový chléb

 

SALÁTY

Zelené fazole s jogurtem

Salát z fazolí a pomerančů s čerstvými bylinkami

Kapucínový salát

Cizrnový salát se žampiony a jogurtem

Pestrý ovesný salát

Zeleninový salát z naklíčené špaldy s medovým nálevem

Salát z červené řepy s avokádovou zálivkou

Těstovinový salát

Barevný těstovinový salát s balkánským sýrem

Salát s mangem, kiwi a sýrem

Salát ze sójových klíčků

Klasický zelený salát

Salát z vařeného hrachu

Salát s lilkem, citronem a kapary

Zelí s tvarohovou náplní a ořechy pekan

Sladkokyselý artyčokový salát

Salát s fenyklem, pomeranči a roketou

Jarní salát z naklíčené dvouzrnky

Podzimní salát

Zimní salát

Pestrý salát s naklíčenými semínky

Salát s hruškami, ořechy a sýrem

Klasický řecký salát

Kuskusový salát

Zelený salát s francouzskou zálivkou

Míchaný salát z listové zeleniny

Florentský salát

Pestrobarevný salát

Krémový celerový salát

Míchaný ovocný salát s bulgurem

 

 

 

UKÁZKA RECEPTŮ:

 

Sójové placičky

500 g vařených rozmačkaných sójových bobů, 200 g vařené rýže natural, 1 cibule nadrobno pokrájená, 1 malá nastrouhaná mrkev, 100 g strouhanky, 2 lžíce sójové omáčky, 1 vejce, 50 g hrubé mouky, koření (kari, kmín, česnek), rostlinný olej na smažení

Všechny suroviny důkladně promícháme tak, aby se vytvořilo těsto. Z těsta tvoříme placičky, které smažíme na rostlinném oleji.

 

 

Zapečené sójové boby s houbami

500 g vařených sójových bobů, 200 g čerstvých hub, 40 g tuku na smažení, 1 vejce, ⅛ litru smetany, kmín, sůl, strouhanka na vysypání

Očištěné houby nakrájíme a podusíme na tuku se solí a kmínem. Přidáme vařené sójové boby, vejce, smetanu, promícháme a dáme do nádoby vymazané tukem a vysypané strouhankou. Zapečeme a podáváme se salátem.

 

 

Květáková zapékaná směs s mandlemi (4 porce)

1 květák, 2 čajové lžičky slunečnicového oleje, 1 cibule, 1 stroužek česneku, 50 g nahrubo nasekaných mandlí, 50 g mletých mandlí, 1 polévková lžíce sójové omáčky, čerstvá majoránka

Květák rozebraný na růžičky vaříme zvolna v páře 10 až 15 minut, až je křehký. Zbylou vodu dáme stranou a květák přendáme do větší zapékací mísy. Na rozehřátém oleji osmahneme nadrobno nakrájenou cibuli a utřený česnek, přidáme sekané mandle a po 5 minutách smažení dáme směs na květák. Vodu z květáku doplníme na 300 ml a rozmícháme v ní mleté mandle, sójovou omáčku a 1 čajovou lžičku sekané majoránky a vlijeme na květák. Zapékáme 25 až 30 minut v předehřáté troubě při 180 ˚C. Podáváme s rýží nebo bramborami a dozdobíme dle chuti.

 

 

Mrkvové placičky s naklíčeným obilím

1 šálek naklíčeného obilí, 100 g celozrnné mouky, 2 mrkve, 1 menší cibule, 2 vejce, strouhanka, sůl, kurkuma, koriandr, rostlinný olej na smažení

Mrkev jemně nastrouháme a smícháme s ostatními surovinami. Tvoříme placičky, které obalujeme ve strouhance a smažíme na oleji po obou stranách.

 

 

Pikantní rýžová pánev

1 cibule, 20 g rostlinného tuku, 200 g rýže natural, 700 ml zeleninového vývaru, 3 mrkve, 1 pórek, 100 g rozinek, 120 g burských oříšků, 1 lžíce medu, 3 lžíce bílého vína, půl lžičky kurkumy, ¼ lžičky zázvoru, šťáva z ½ citronu, sůl

Na tuku podusíme nakrájenou cibuli, přidáme rýži, zeleninový vývar a vaříme asi 30 minut. Přidáme zeleninu, ořechy, rozinky a povaříme ještě 5 až 10 minut. Dochutíme medem, citronem, vínem a okořeníme.

 

 

Cibulové košíčky s kozím sýrem (8 porcí)

těsto: 175 g hladké mouky, 65 g másla, 25 g kozího sýra

náplň: 1 polévková lžíce slunečnicového oleje, 3 cibule, 175 g čerstvého kozího sýra, 2 vejce, 1 polévková lžíce smetany, 50 g kozího čedaru, 1 polévková lžíce estragonu, sůl, pepř černý

Do misky prosejeme mouku a smícháme ji s máslem, až začne připomínat strouhanku. Přidáme nastrouhaný sýr a vodu, aby se vytvořilo těsto, prohněteme, dáme do sáčku a necháme vychladit. Vychlazené těsto rozválíme a formou o průměru 12 cm vykrojíme 8 koleček, která vložíme do formiček o průměru 10 cm. Dna košíčků propíchneme vidličkou. Pečeme v předehřáté troubě 10 až 15 minut při 180 ˚C. Rozpálíme olej a na mírném ohni 20 až 25 minut smažíme dozlatova cibuli. Smícháme čerstvý kozí sýr s vejci, smetanou, nastrouhaným kozím čedarem a estragonem, osolíme, opepříme a přidáme osmaženou cibuli. Směsí naplníme předpečené košíčky a pečeme 20 až 25 minut dozlatova. Podáváme teplé nebo studené.

 

Tvarohové knedlíky s ovesnými vločkami

250 g tvarohu, 130 g ovesných vloček, 2 vejce, med, citron

Uvedené suroviny smícháme, uhněteme knedlíčky, které pomalu vaříme asi 15 minut. Podáváme se švestkovou omáčkou nebo sypané skořicovým cukrem a přelité máslem.

Nákupní košík
Nákupní košík je prázdný