Náhled knihy 41

Jóga – sedm cest k pravdě

vyšlo 2006

hlavní směry duchovní jógy

M. Mihulová – M. Svoboda

Kniha přináší obsáhlý přehled hlavních směrů duchovní jógy s uvedením teoretických principů a praktických postupů vhodných pro současný způsob života.Dělení jednotlivých kapitol odpovídá jednotlivým směrům duchovní jógy: karmajóga, bhaktijóga, džňánajóga, radžajóga, integrální jóga, tantrajóga a jóga Bhagavadgíty.

Vázaná, formát 160 x 230 mm, 224 stran.

Obsah:

 

DUCHOVNÍ JÓGA

KARMAJÓGA

 

STUPNĚ KARMAJÓGY

REALIZACE PRINCIPŮ KARMAJÓGY

Postoj k práci

Vzájemná pomoc

Dávání a přijímání

Práce jako oběť

Vyšší vůle

Sjednocení

Práce a odměna

Vlastnictví

Spolehlivost

Povinnosti a úkoly

Radostnost a klid

Smíření

Energetické poselství

Karmajóga a meditace

Seberealizace

 

BHAKTIJÓGA

STUPNĚBHAKTIJÓGY

VZTAH K BOHU

METODY BHAKTIJÓGY

Modlitba

Meditace

Džapa

Mantra

Denní program

MORÁLNÍ PŘEDPOKLADY

BOŽSKÁ A LIDSKÁ LÁSKA

MEZILIDSKÉ VZTAHY

Odpuštění

VNITŘNÍ TRANSFORMACE

 

DŽŇÁNAJÓGA

STUPNĚ DŽŇÁNAJÓGY

ROZLIŠOVACÍ SCHOPNOST

V HYPNÓZE SMYSLŮ

PROHLUBOVÁNÍ VĚDOMÍ

LIDSKÁ MYSL A EGO

Práce s myšlenkami

Mentální techniky

Podmínky pro cvičení

Relaxační techniky

Příklad relaxační techniky

Koncentrační techniky

Druhy koncentrací

Koncentrace na vnější předmět

Koncentrace na květinu

Koncentrace na plamen svíčky

Koncentrace na vnitřní předmět

Koncentrace na dech

Meditace

Meditace s použitím ÓM

Vnitřní mlčení

Další metody ovládání mysliPročišťování podvědomí

Poznávání vlastní osobnosti

Postoj pozorovatele

ČISTÉ VĚDOMÍ

 

TANTRAJÓGA

PŘEDPOKLADY PRO TANTRAJÓGU

Lidská bytost

Charakteristika jednotlivých čaker

PRAXE TANTRAJÓGY

Koncentrace na zvuky

Koncentrace na obrazce

Koncentrace na čakry

Způsoby koncentrace

Jednotlivé koncentrační techniky na čakry

ÚSKALÍ TANTRAJÓGY

Vlastnosti rozvíjející lotos anaháta

Sedmý list kontroly myšlenek

Osmý list kontroly citů, slov a činů

Devátý list trpělivosti, pokory a vytrvalosti

Desátý list tolerance

Jedenáctý list důvěry v Boží pomoc a správné sebedůvěry

Dvanáctý list vnitřní a vnější rovnováhy

 

INTEGRÁLNÍ JÓGA

 

RADŽAJÓGA

STUPNĚ KONCENTRACE A JEJICH POUŽITÍ

POMOCNÉ PROSTŘEDKY KONCENTRACE

Ahinsa

Satja

Astéja

Aparigraha

Brahmačarja

Sauča

Santóša

Tapas

Svadhjája

Íšvara pranidhána

PROSTŘEDKY PRO KONCENTRACI, MEDITACI A JEJICH VÝSLEDKY

CESTA ODLOUČENOSTI

 

JÓGA BHAGAVADGÍTY

DUCHOVNÍ ODKAZ BHAGAVADGÍTY

Činnost

Klid mysli

Vlastnosti a životní postoje

Cesta k Nejvyššímu

 

BEZPEČNÁ CESTA

 

VEDENÍ NA DUCHOVNÍ CESTĚ

 

 

 

 

 UKÁZKA Z TEXTU:

 

DUCHOVNÍ JÓGA

HLAVNÍ SMĚRY

 

Označení duchovní jóga, představující název této kapitoly, vyžaduje jisté vysvětlení. Nauka, kterou můžeme nazvat jógou, je nutně naukou duchovního charakteru. Z toho důvodu by ani slovo duchovní nemuselo v názvu figurovat. Jelikož však v dnešní době bývá na Západě učení jógy velmi často redukováno pouze na oblast tělesných cvičení, má uvedený název zdůraznit skutečnost, že následující stránky nebudou popisovat zdravotně-rehabilitační aspekty tělesných cvičení jógy, ale budou zaměřeny na nejvýznačnější duchovní směry spojené společným označením jóga.

Také samotné slovo duchovní vyžaduje určité osvětlení. Dnes je totiž tento výraz převážně spojován s oblastí teologickou, náboženskou a církevní. Z hlediska jógy však představuje pojem univerzálního charakteru, což může přiblížit následující rozdělení používané v józe jako charakteristika lidské bytosti.

Každý člověk je nositelem tří složek – tělesné, duševní a duchovní. Co představuje tělesná oblast, je každému srozumitelné. Úroveň duševní je sférou, v níž probíhají všechny myšlenky a emoce, představy, sny, fantazie, vzpomínky a podobně, přičemž je třeba vzít v úvahu i oblast podvědomou představující nevědomou složku, která ovlivňuje významným způsobem děje v duševní oblasti. Duchovní složka nebo také duchovní podstata člověka je zdrojem jeho života, inteligence, pravdy, lásky i absolutního dobra. Cílem všech druhů jógy je tuto oblast sebe sama poznat, vědomě z ní čerpat a postupně se s ní ztotožnit. To zároveň umožňuje poznávat i odpovídající duchovní úrovně mimo sebe, představující nadosobní a nadčasovou podstatu života.

Z tohoto hlediska je učení jógy neustále aktuální, i když od doby jejího vzniku nás dělí celá tisíciletí i velká geografická vzdálenost. Pro každou lidskou bytost by totiž měla být ústředním motivem života snaha pochopit sebe sama, zdroj vlastního vědomí a života.

I když hlavní otázka lidské bytosti zůstává stejná, podobně jako se nemění základní duchovní principy, dochází ve vývoji lidstva k výrazným změnám, které je třeba respektovat při praktikování různých jógických postupů a vhodně přizpůsobit používané metody. Slovo přizpůsobení zde znamená citlivou transformaci do nových podmínek a nikoli oklešťování či deformaci.

Text této knihy je orientován tak, aby nebyl pouhým výčtem základních směrů jógy, ale aby představoval i praktickou pomůcku vhodnou pro zájemce o toto učení v dnešní době a v současných životních podmínkách. Skutečná jóga není cestou tajemných rituálů, „nadpřirozených“ sil a zázračných schopností. Je metodou, jež má vnést do lidského života více světla tak, aby každý mohl plně pochopit podstatu vlastního života, své místo v tomto světě, a tak i více porozumět ostatním živým bytostem. Je to zároveň i cesta hledání „živé vody“, jejíž pramen zakryla „šeď“ vytvořená osobním a materialisticky orientovaným způsobem života a myšlení.

Hlavní téma této publikace představují tři základní směry jógy označované jako karmajóga, bhaktijóga a džňánajóga, jejich možná vzájemná kombinace i některé další cesty jógy zaměřené ke stejným cílům. Tři uvedené základní směry jsou významné tím, že korespondují se základními projevy lidské bytosti. Karmajóga označovaná za cestu činnosti je zaměřena především do oblasti lidské vůle. Bhaktijóga, cesta lásky, do oblasti emoční a džňánajóga, cesta poznání, využívá lidské inteligence.

Všechny cesty skutečné jógy a všechny pravé duchovní směry vůbec, i přes svoje značné zevní rozdílnosti, vedou ke stejnému cíli – k pravdě, absolutnímu vědomí – k Bohu, tak jako rozdílné sluneční paprsky vedou ke stejnému zdroji. Zůstává na každém adeptovi, aby zvolil cestu, která nejvíce souzní s jeho celkovým založením i niterným chápáním života. Uvedené tři směry jógy nabízejí možnost duchovního poznání lidem spatřujícím naplnění svého života v oblasti vůle, cítění či inteligence.

Průměrný dnešní Evropan by pravděpodobně nejvíce inklinoval ke třetí uvedené cestě, neboť se jeví jako nejbližší k současnému západnímu myšlení. V Indii se však traduje, že se jedná o cestu nejtěžší a jako nejsnazší bývá chápána bhaktijóga. K podobným úvahám lze jistě nalézt i různé argumenty. Je však třeba připomenout, že cesta bhaktijógy nemůže být snadná pro člověka, jenž pro ni není vnitřně disponován. Volba vhodné cesty je ryze individuální záležitostí. Sama představuje již i určitý vývoj v duchovním smyslu, neboť vyžaduje jistou míru rozlišovací schopnosti a potřebné dávky introspekce. I když se člověk rozhodne pro určitou cestu, bývá téměř pravidlem, že vědomě či automaticky přijímá během různých vývojových etap či pod vlivem životních okolností i některé aspekty cest dalších. Integrální jóga dokonce představuje cílené spojení základních směrů tak, aby postup byl co nejúčinnější.

Budeme-li se zabývat jednotlivými směry, můžeme je velice stručně charakterizovat následovně. Karmajóga cestou neosobní činnosti umožňuje překročit hranice egoistické  osobnosti, představující hlavní překážku pro uvědomění si vnitřní blízkosti či totožnosti s nejvyšším božstvím. Bhaktijóga poskytuje „zlatou nit“ lásky k Bohu, která bezpečně provede člověka oceánem lidských emocí a připoutaností až ke konečnému splynutí s Nejvyšším. Džňánajóga umožňuje odstranění závoje nevědomosti, jenž je utkán především stále vířící a chaotickou lidskou myslí. Za ním lze spatřit světlo Skutečnosti.

Jednotlivé směry nelze také chápat jako přesně definované a ohraničené nauky. Jedná se totiž o široké proudy, které byly v různých dobách a na různých místech obohacovány a rozšiřovány různými duchovními vlivy a zkušenostmi. To platí pro všechny tři uvedené cesty a v ještě zvýšené míře pro učení tantrajógy.

Situace je částečně odlišná u radžajógy a jógy Bhagavadgíty, neboť obě tyto cesty vycházejí z jediného konkrétního textu. Ani tyto cesty však není možno považovat za naprosto vyhraněné a zcela jednoznačně definované. I zde je velký prostor pro prolínání a vzájemné ovlivňování s dalšími duchovními proudy.

Obsah jednotlivých kapitol této knihy je zaměřen na základní principy jednotlivých cest v podobě, která je srozumitelná a prakticky použitelná pro současného člověka, žijícího na prahu 21. století v podmínkách značně odlišných od dob, kdy vznikaly základy uvedených učení jógy.

Jelikož však jóga vychází z nejhlubších zákonů života, ukazuje se, že tyto principy jsou stále platné. Každý poctivý zájemce o učení jógy si jejich pravdivost může ověřit vlastní zkušeností.

Na následujících stránkách se pokusíme shrnout některé základní aspekty jednotlivých cest. Nejedná se v žádném případě o přehled vyčerpávající, neboť každé duchovní učení je obsáhlé jako život sám.

Nákupní košík
Nákupní košík je prázdný